Do 8 let jsem byl úplně běžné vidící dítě. Běhal jsem po venku, dělal různé blbosti, hráli jsme hry, všechno jsem dělal stejně jako většina z Vás. V důsledků mého nádoru na očním nervu jsem přišel o zrak.

 

Navzdory handicapu jsem dokončil pedagogickou fakultu v Brně. Tam jsem úspěšně vystudoval dějepis a občanskou výchovu.

 

Vše začalo na gymnáziu, tehdy mi masírování přišlo jako vhodná brigáda. Když jste nevidomý, máte pochopitelně možnosti brigád omezenější než vidící člověk. Masírování jsem chápal jako způsob pomoci někomu druhému, a tak jsem se do toho pustil. V součtu se masírování aktivně věnuji 10 let. Je to pro mě spojení příjemného s užitečným. Moje práce dělá radost mě a údajně i mým klientům, a to mě vážně baví.

 

Najdete mě v budově ve Valašském Meziříčí.